Mindfulness v práci

Mindfulness v práci

Autor: Michal Šalplachta

V současné době existuje řada studií, které poukazují na pozitivní význam všímavosti v pracovním prostředí, její dopady na pracovní výkon, pozornost, komunikaci na pracovišti, zvládání pracovního stresu, uspokojení z práce. D. J. Good a Ch. J. Lynddy (2015) shrnují tyto výzkumy do modelu „Integrative framevork relating mindfulness to workplace outcomes“ (Good, Lynddy a kol., 2015 s. 3). V tomto článku využijeme jejich model k objasnění vztahu všímavosti v oblasti práce. V textu je doplněn o poznatky z dalších studií a publikací.

Funkční dopad všímavosti na člověka

Good, Lynddy a kol. (2015) ve svém modelu vycházejí z výzkumů, které prokazují dopad všímavosti na pozornost, kognitivní funkce, emoce, chování a fyziologii.

Vliv na pozornost

Nejvýznamnější vliv má všímavost na pozornost. Rozvíjí uvědomění zaměření pozornosti v přítomném okamžiku. Všímavost pozitivně ovlivňuje stabilitu pozornosti, kontrolu pozornosti a účinnost pozornosti např. chrání před habituací pozornosti, pomáhá správnému využití pozornosti, snižuje odbíhání k distraktorům. Všímavost přispívá k ekonomice rozdělení kognitivních sil. Nejvýznamnějším účinkem je, že chrání před touláním mysli (Good, Lynddy & kol. 2015). Killingsworth a Gilbert (2010) ve své studii A wandering mind is an unhappy mind (Toulavá mysl je nešťastná mysl) objevili, že lidé se běžně věnují toulaní v myšlenkách více než polovinu svého bdělého času.  Trénink všímavosti rozvíjí schopnost utlumit prefrontální mediální oblasti mozkové kůry, které jsou zodpovědné za odbíhání myšlenek a posílit okruhy prefrontální kůry zodpovědné za kognitivní kontrolu (Goleman, 2014).

 Vliv všímavosti na kognitivní funkce

Všímavost má pozitivní vliv na kognitivní výkon, kognitivní kapacitu a flexibilitu, zvyšuje kapacitu pracovní paměti, má pozitivní vliv na fluidní inteligenci, zpracování nových informací a jejich vztahů. Všímavost zlepšuje schopnost podívat se na věci v nové perspektivě a v nových vztazích. Další výzkumy ukazují na pozitivní vliv všímavosti na kreativitu, divergentní i konvergentní myšlení a schopnost vhledu do problému (Good, Lynddy & kol. 2015). Moor a Malinowski (2009) poukázali na to, že osoby, které prošli tréninkem mindfulness mají lepší výkon ve Stroopově testu, lépe udržují pozornost a méně podléhají automatickým kognitivním vzorcům.

 Vliv všímavosti na emoce

Všímavost umožňuje zaujmout odstup od emocí, plně si je uvědomit a nehodnotit. Všímavost umožňuje prožívat vnitřní i vnější události bez hodnocení, a to skrze záměrné soustředění pozornosti na to, co je tady a teď s nehodnotícím postojem. Všímavý člověk se drží zpátky a je nehodnotícím svědkem svého vnímání, myšlení i prožívání. To mu umožňuje být více objektivní, aniž by byl událostí zasažen (Hülsheger, Alberts, Feinholdt & Lang 2012). Všímavost odděluje ego od vnitřních a vnějších událostí (Glomb a kol 2011). Všímavost tak umožňuje regulaci emocí shora dolů, ovlivňuje životní cyklus emocí a vrací emoční vzrušení k základnímu klidnému stavu (Good, Lynddy & kol. 2015). Všímavost zároveň funguje jako nárazník či ochranný val pro udržení vnitřního klidu a vyrovnanosti před emocemi i dalšími rušivými podněty. Nevede však k potlačení emocionální reakce ale k odstupu od ní. Jak uvádí Rick Hanson (2013) stav klidu postavený na všímavosti není založen na inhibici limbického systému prefrontálním kortexem ale je postaven na nereagování na tyto podněty a prožitky. „Pokud jste vyrovnaní, limbický systém může pálit, jak se mu zlíbí“ (Hanson 2013 s. 86).

Vliv všímavosti na chování

Všímavost má podle Glomba a kolegů (2011) výrazný pozitivní vliv na seberegulaci na pracovišti. Všímavost umožňuje vytvořit mentální mezeru mezi podnětem a reakcí na něj, snižuje automatické reagování na podněty a tím vytváří prostor pro vědomé zvážení a reagování. Hlavním mechanizmem, kterým všímavost ovlivňuje seberegulaci je redukce automatismů, v důsledku kterého vzniká prostor pro svobodu volby jednání (Good, Lynddy & kol. 2015).

 Vliv všímavosti na fyziologii

Vzhledem k oblasti práce je nejdůležitějším vlivem všímavosti na fyziologii vliv všímavosti na redukci stresové reakce organismu (Good, Lynddy & kol. 2015). Velké množství studií prokazují pozitivní vliv všímavosti na regulaci stresu a v důsledku toho pozitivní vliv na zdraví a zdravotní stav člověka. Všímavost má pozitivní vliv na imunitu, zkracuje dobu nutnou k rekonvalescenci, snižuje negativní dopady chronických onemocnění, preventivně působí proti kardiovaskulárním onemocněním, onkologickýcm onemocněním, duševním onemocněním (Williams & Penman 2014). Přitom pracovní stres a jeho důsledky na výkon a zdraví stojí organizace nemalé prostředky. Mezi další prokázané vlivy všímavosti na fyziologii je její pozitivní vliv na fyziologii mozku, všímavost zlepšuje konektivitu jednotlivých oblastí mozku, podporuje plasticitu mozku, zpomaluje stárnutí mozku, zpomaluje úbytek fluidní inteligence (Good, Lynddy & kol. 2015).

 Dopady všímavosti na pracovišti

Podle uváděného modelu dle Gooda, Lynddy a kol. (2015) se všímavost na pracovišti projeví pozitivními dopady na výkon, lepšími pracovními vztahy a pracovní spokojeností pracovníků, nižší mírou deviantního chování jako je mobbing, větší bezpečností na pracovišti.  Některé tyto dopady a jejich vztahy jsou již potvrzené a vysvětlené výzkumem, jiné na osvětlení teprve čekají. Autoři v modelu pojmenovávají otázky, na které by se další výzkum všímavosti v oblasti práce měl zaměřit.  Glomb a kol. (2011) staví vzhledem k dopadům všímavosti na pracovní výkon do popředí hlavně pozitivní vliv všímavosti na flexibilitu reakcí, rozhodování, empatii, afektivní regulaci, sebeurčení a vytrvalost, zlepšení pracovní paměti, lepší učení, lepší odhad situace, snížení bias.

K výše uvedenému modelu Gooda, Lynddy a kol doplňme ještě model, který uvádějí Langer a Moldoveanu (2000), ti charakterizují všímavost, jako poznávací proces, ve kterém jsou zaznamenávány stále nová rozlišení situace okamžik za okamžikem. „Tento proces neustálého zaznamenávání nového rozlišení vede k mnoha rozdílným důsledkům zahrnujících 1) větší senzitivitu ke svému prostředí, 2) větší otevřenost k novým informacím, 3) tvorbu nových kategorií při uspořádávání vlastní percepce a 4) lepší uvědomění různých úhlů pohledu při hledání řešení. … Všímavost však není chladný kognitivní proces, proces přijímání nového rozlišení zahrnuje celého člověka“ (Langer & Moldoveanu, 2000, s. 2). Benda (2007) jejich model nazývá jako sociálně psychický.

 

Co je to mindfulness

Mezi podnětem a reakcí je prostor ke svobodě volby, mindfulness umožňuje tento prostor rozšířit a využít.

 

Mindfulness, česky všímavost nebo plné uvědomění, je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, bez hodnocení, posuzování nebo očekávání. Je komplexní duševní schopností či vlastností, kterou je možné dále kultivovat. V současné době je jedním z nejvíce se rozvíjejících konceptů v oblasti osobního a profesního rozvoje.

Opakem všímavosti je nevšímavost. Nevšímavého člověka řídí autopilot, je roztržitý, nepřítomný, impulzivní. Všímavý člověk je pilotem svého života, soustředěný, pozorný, dělá uvědomělá rozhodnutí. Všímavost je podkladem pro správné využití všech duševních schopností. Rozvoj všímavosti přispívá ke zlepšení schopnosti zvládat stres, zvládat emoce, zvládat komunikaci, zlepšuje pozornost, zmenšuje počet chyb a chybných rozhodnutí, rozvíjí empatii a soucit. V neposlední řadě všímavost přispívá k celkové životní pohodě, k psychickému i tělesnému zdraví.

Definice mindfulness

Schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání (Kabat-Zinn, 1990).

Uvědomění si přítomných prožitků s postojem přijetí (Germer, Siegel, & Fulton, 2013).

Je to zvláštní stav mysli či metakognitivní pozornosti, v němž prožíváme myšlenky, emoce a jednání z pohledu „pozorovatele“ (Jedzokova, 2016).

Všímavost (mindfulness) navozuje v lidském mozku stav vnitřního naladění, kdy spolu jednotlivá mozková centra spolupracují optimálním způsobem. Trénink všímavosti je vzdělávání vlastní mysli (Siegel, 2014).

Jak mindfulness funguje?

Díky plnému uvědomění bez hodnocení člověk získá pravdivější pohled na sebe, druhé lidi i okolní svět. To mu umožní lepší nadhled, vhled a zároveň odstup od situace. Díky tomu, lépe rozumí souvislostem, může efektivněji reagovat a rozhodovat se. Plné uvědomění zároveň pomáhá snižovat stres, zvládat emoce a utrpení a zlepšuje porozumění druhým lidem.