Mezi podnětem a reakcí je prostor ke svobodě volby, mindfulness umožňuje tento prostor rozšířit a využít.

Mindfulness, česky všímavost nebo plné uvědomění, je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, bez hodnocení, posuzování nebo očekávání. Je komplexní duševní schopností či vlastností, kterou je možné dále kultivovat. V současné době je jedním z nejvíce se rozvíjejících konceptů v oblasti osobního a profesního rozvoje.

Opakem všímavosti je nevšímavost. Nevšímavého člověka řídí autopilot, je roztržitý, nepřítomný, impulzivní. Všímavý člověk je pilotem svého života, soustředěný, pozorný, dělá uvědomělá rozhodnutí. Všímavost je podkladem pro správné využití všech duševních schopností. Rozvoj všímavosti přispívá ke zlepšení schopnosti zvládat stres, zvládat emoce, zvládat komunikaci, zlepšuje pozornost, zmenšuje počet chyb a chybných rozhodnutí, rozvíjí empatii a soucit. V neposlední řadě všímavost přispívá k celkové životní pohodě, k psychickému i tělesnému zdraví.

Definice mindfulness

Schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání (Kabat-Zinn, 1990).

Uvědomění si přítomných prožitků s postojem přijetí (Germer, Siegel, & Fulton, 2013).

Je to zvláštní stav mysli či metakognitivní pozornosti, v němž prožíváme myšlenky, emoce a jednání z pohledu „pozorovatele“ (Jedzokova, 2016).

Všímavost (mindfulness) navozuje v lidském mozku stav vnitřního naladění, kdy spolu jednotlivá mozková centra spolupracují optimálním způsobem. Trénink všímavosti je vzdělávání vlastní mysli (Siegel, 2014).

Jak mindfulness funguje?

Díky plnému uvědomění bez hodnocení člověk získá pravdivější pohled na sebe, druhé lidi i okolní svět. To mu umožní lepší nadhled, vhled a zároveň odstup od situace. Díky tomu, lépe rozumí souvislostem, může efektivněji reagovat a rozhodovat se. Plné uvědomění zároveň pomáhá snižovat stres, zvládat emoce a utrpení a zlepšuje porozumění druhým lidem.